Ágra Cantt.: přednádražní extáze

Pokud můžete, indickým hlavním městem turismu radši ani neprojíždějte. Nejprve vás budou prudit kršňáci, kteří si cestu do nedaleké Mathury a Vrndávanu krátí hlasitým zpěvem, a poté i zbylí spolucestující. Jakmile se vlak jen trochu přiblíží k nádraží, začnou vás s vidinou volného místa vyhazovat z vagónu, i když třeba ve skutečnosti jedete někam úplně jinam. Skončíte-li však nakonec na peróně, nezoufejte a rozhodně se ve stanici a v její blízkosti alespoň chvíli pozdržte.

Continue reading “Ágra Cantt.: přednádražní extáze”

Když je retro cool kult

Koncert(y) týdne
BEACH BEACH, SÍTĚ
26. 3., Café v lese, 20:00, 100,-
Kdo by si nechtěl poslechnout kapelu z Mallorcy, když je venku jak na Sibiři?! Jak píše mistr promotér: Je zas na čase promazat svoje přehrávače a zbavit je intelektuální elektroniky, seriozního postrockovýho brnkání a vrátit do nich porci melodických písniček. Španělští Beach Beach přivezou do lesa právě takové rozzářené kytarové hity, které vám dají zapomenout na všechen spleen a bláto. Jako předkapela zahraje Tomáš z Tomáš Palucha (nekoktáme, je to tak).

Continue reading “Když je retro cool kult”

Mrtvý klid nedělního odpoledne V

Bílý nebo černý kouř? Nigerijec nebo Ital? Bude proti potratům úplně, nebo jen napůl? A už je to tady! Je z Argentiny, má smysl pro humor a jezdí autobusem. Prostě k sežrání. Události ve Vatikánu v poslední týdnech plní noviny a barva sandálů nového papeže nedá nikomu spát. Co na tom, že nový svatý otec je od toho starého k nerozeznání. „Je intelekuál, což prozrazuje již jeho fyziognomie – vysoké čelo a asketická tvář,“ ubezpečí nás Mladá Fronta. Kdo jiný než intelektuál by si ostatně mohl myslet, že adopce dětí homosexuálními páry je v rozporu s božím záměrem, že jo.

Continue reading “Mrtvý klid nedělního odpoledne V”

Ústí nad Labem: Celý je to jen vo píchání!

Ústí nad Labem má sice nově zrekonstruované nádraží, kde dominuje ocel a sklo, kde najdete sterilní čekárnu i všudypřítomné Pont sámošky a Fornetti, ale pro nádražku už místo nezbylo. Rekonstrukci sice nádraží potřebovalo jako sůl, ale s cenou celé operace ve výši 45 milionů se mohlo najít pár peněz aspoň na nějaké to bistro, ba nejlépe pivní svatostánek. Nevím, jak tomu bylo dříve; nechť se znalci ozvou, jestli bylo Ústí poctěno výsadou nádražní restaurace. Můj soukromý tip je, že tam prostě být musela. Ocitujme Českou televizi:

Continue reading “Ústí nad Labem: Celý je to jen vo píchání!”