replica rolex watches tudor replica

Lekce tolerance v Módním pekle

Zdroj: http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=113025

Na stránkách modnipeklo.cz se někdy předevčírem objevil článek prozkoumávající nejtemnější zákoutí Mimibazaru. Na to se okamžitě zmobilizovala křižácká výprava, aby nazpět dobyla svatou zemi dětských prdelek hebkých a lesklých jako Pohlreichova pleš. Ano, internetový dav si našel další oběť k ventilaci kolektivní emoce. Po hromadném truchlení za české hokejisty tady máme hromadný lynč lidového vkusu.

Continue reading “Lekce tolerance v Módním pekle”

Trojúhelník s výhledem

Tevno ezero 2725 metrů nad mořem je místo s pěknou chalupou, kde koupíte pivo, najíte se, nechají vás spát vevnitř, ale i venku ve stanech, a ráno vás nechají i provést hygienu. Kadibudky se podobně jako jinde na Balkáně vyznačují trojúhelníkovým otvorem do spadu. V době naší návštěvy jedna z budek nešla zavírat, takže tlačení bylo i s dechberoucím výhledem.

Continue reading “Trojúhelník s výhledem”

Strach a hnus ve vozech RegioJET

„Vaše voda.“ „Ehm.“ „Vaše voda!“ „Ne, díky.“ „Tady máte tu vodu!“ Ne, nejsem v kobce tajné věznice CIA v Polsku. Můj mučitel nemá černou kravatu, nýbrž narvaný fialový stejnokroj s jemnými proužky. Svezl jsem se totiž vlakem RegioJET, abych přiložil prst na tep doby a přinesl vám tuhle exkluzivní reportáž o krásném novém světě soukromé železniční dopravy. Jestli nemáte čas číst až do konce, poskytnu už na začátku stručné resumé – je to prostě boží!

Continue reading “Strach a hnus ve vozech RegioJET”

Jaroměř

Kroky osudu, nebo tedy spíš můj momentální spontánní a putovní styl života, mě koncem července zanesly do Jaroměře (okr. Náchod). Hned na venkovních vstupních dveřích mne pobavila cedule hlasící, že z důvodu úspory tepla se tyto polorozpadlé dřevěné dvojdveře tuším od října do března zamykají, já bych spíš tipl, že zabarikádují.

Continue reading “Jaroměř”

Bohumín

Bohumínská nádražka se na první pohled jeví tak trochu nehospodsky, ba řekl bych lehce umělohmotně. Že jsem správně, mě uklidňuje teprve pohled na místní smetánku dna, která již v 11:00 poctivě pracuje na průměru vypitých piv Čecha na hlavu, a na dopolední hodinu již solidní kouřový opar.

Nucená hodinová pauza v Bohumíně vybízela k návštěvě místní nádražky s honosným nápisem Pivnice. Nejprve však nepoučen vycházím ven a moje první kroky míří k ceduli Večerka-Maso-Uzeniny-Bufet, kam kráčí i polský průvodčí. Gumový opečený brambor s vepřovým řízkem má však k dokonalosti daleko. Hlad sice zažene, ale absence pípy mi naznačuje, že jsem špatně. Mířím tedy rychle zpět na nádraží pro druhý pokus. A tentokrát úspěšně.

Continue reading “Bohumín”