Tag Archives: Indie

Ahmadnagar: Térá kjá hógá, Kálijá?

8 Lis

Ahmadnagar: Térá kjá hógá, Kálijá?

Menší starobylé nádraží někde uprostřed vyprahlé pustiny. Teplé podzimní dopoledne, ale klidně by mohl být i jarní podvečer. Je to celkem jedno – den ještě pořádně nezačal a nejspíš ani nezačne. Po nástupišti se líně plouží pár cestujících a horký vzduch občas provětrá jen mávnutí křídel místního holuba. Vlak dobržďuje, zastavuje. Při došlápnutí na perón podvědomě sahám do kapsy pro harmoniku. Vítejte v Ahmadnagaru.

(dále…)

Bhópál: Když v nádražce houstne dým

1 Lis

Bhópál: Když v nádražce houstne dým

„Bhópál ve dne? To by byl dobrý název pro něco. A Bhópál v dešti ještě lepší,“ píše mi Betla. Sice zatím nevíme, co by se tak mohlo jmenovat, ale obě potenciální jména nás napadají, když podávám hlášení, že stepuju před bhópálskou nádražkou a odhodlávám se ke vstupu. Venku poprchá a vevnitř je mlha. Ne kvůli vzdušné vlhkosti, ale protože kuchař to nějak přehnal s flambováním. Jako třetí varianta se tedy nabízí Bhópál on fire. Jde se dovnitř.

(dále…)

Bína: Nejlepší věci jsou skoro zadarmo

25 Říj

Bína: Nejlepší věci jsou skoro zadarmo

„Kamže to jedeš? Bína? Kde to je? A co tam budeš dělat?“
Přiznám se vám bez dalšího výslechu, železniční stanici na křižovatkách tras Guna–Katní a Bhópál–Džhánsí jsem si vybral hlavně proto, že první jmenovaná trať nevedla mým směrem, a v Džhánsí i v Bhópálu jsem už v nádražkách byl. Tak to je.

(dále…)

Čitrakút Dhám Karví: Kudy chodí dějiny

18 Říj

Čitrakút Dhám Karví: Kudy chodí dějiny

Ptáte se mě, proč po Indii tak rád jezdím železnicí? Inu proto, že vlak mi o téhle zemi řekne úplně všechno. Nebo aspoň skoro. Ve druhé třídě, ať už spací nebo sedící, poznáte celou Indii nejlíp a bez námahy, pokud tedy za námahu nepovažujete povalování na modré kožence.

(dále…)

Nádražková sebevražda pod koly rychlovlaku?

20 Zář

Nádražková sebevražda pod koly rychlovlaku?

Chtěli jste vysokorychlostní vlak, máte ho mít! Indický premiér Naréndra Módí a jeho japonský protějšek Šinzó Abe 14. září 2017 slavnostně zahájili stavbu nové rychlostní železnice z Bombaje do Ahmadábádu. Srdce váguse pláče: dovedete si představit, kolik krásných nádražek v takovém rychlovlaku minete?

(dále…)

Mumbaí Čhatrapati Šivádží: Vlakem do Podivína

9 Srp

Mumbaí Čhatrapati Šivádží: Vlakem do Podivína

„Z takového otce musí mít rodina radost,“ přemítá NP, zatímco plive hnědé sliny skrz zamřížované okénko. „Však taky má. Viděls, jak ho od nás jeho dcera odháněla?“ odtuší Vítek a odsype do dlaně další dávku tabáku.

(dále…)

Kárvár: Pejskové se koušou

2 Srp

Kárvár: Pejskové se koušou

„Tak kam to bude, hoši?“ V Indii je to vždycky ode zdi ke zdi. Nejdřív chytnete famózního stopa, který vás přímo z pláže odveze místo do Kumty až o 70 kilometrů dál do Kárváru. Pak půl hodiny hledáte nádraží, až nakonec zjistíte, že je ukryté v lese osm kilometrů za městem – ve vesnici, která se, a teď nekecáme, pro změnu jmenuje Kadvád. Nádražka tu nicméně je. Ale postupně – i se vším tím narážením do zdí.

(dále…)

Udagamandalam: Gloria in excelsis Deo

12 Čvc

Udagamandalam: Gloria in excelsis Deo

Zahrajeme si takový myšlenkový experiment: Co uděláte, když vám přímo před očima ujede jediný ranní bus do Kólikkótu? Rozběhnete se za ním, abyste měli pocit, že jste pro věc udělali skutečně všechno? Začnete nadávat, abyste ulevili své frustraci z toho, že budete muset sedm a půl hodiny čekat na další? Postavíte se na krajnici a s útrpným výrazem začnete stopovat? Nebo se prostě seberete a půjdete na snídani do nádražky? A bude to nádražka autobusová, nebo vlaková?

(dále…)

Maisúr: Kolik stojí slon?

5 Čvc

Maisúr: Kolik stojí slon?

Maisúrské nádražce dnes evidentně nejde karta. Dósa není, vadá není, idlí není. Raději tedy volíme strategický ústup do nedalekého železničního muzea. Je nejvyšší čas: pokladník se hroutí na pult a schovává hlavu v dlaních. Jeho kolega zatím zatarasil vchod do nádražky reklamním poutačem a k tomu na celém nádraží vypnuli internet. Apokalypsa visí ve vzduchu.

(dále…)

Dádar: Cvičení pro diabetiky

8 Úno

Dádar: Cvičení pro diabetiky

„Tady jako fakt visí lidi z vagónu ven?“ děsí se Vítek, když poprvé spatří plně vytíženou bombajskou železniční síť. „Neboj, to jsou jenom příměstské vlaky, to je jako jet u nás pár zastávek přeplněným metrem,“ zasvěcuje NP do indické drážní kultury vyjukaného novice. Netrvá to ostatně dlouho a na našem nástupišti zastavuje souprava zcela vylidněná. Naše radost z místa k sezení ovšem netrvá dlouho: na příměstských tratích v Bombaji se prohánějí nejen vagóny vyhrazené pro ženy, ale rovnou celé dámské vlaky.

(dále…)