Když jsme dávali dohromady naši knihu o nádražkách, měli jsme od začátku jasno, že předmluva musí být o tom, jak to v takové nádražní hospodě chodí. A že nám ji musí napsat Erich: majitel a výčepní nádražky v Bubenči, jinak též řezník, vzpěrač a toreador v jedné osobě. Nakonec jsme se rozhodli, že mu ušetříme práci a všechna moudra z něj vytáhneme v rozhovoru, který vám teď přinášíme celý. Pohodlně se tedy usaďte pod samovar k půllitru Podkováně a nalaďte se na atmosféru Erichovy hospůdky. Je brzy po otevíračce, takže s námi ještě nesedí Ota – nejvěrnější štamgast a poslední bubenečský bard.
U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!
Na rozmachu sociálních sítí mě nejvíc baví to, že si můžu každou nádražku ještě před výletem trochu proklepnout. „Pivo hrozný, jídlo hrozný, zadní sál snad nemá žádné větrání, záchody hrozné,“ stálo v hodnocení hostivické restaurace U Kaštanu. A vidíte, přesto se mi zalíbila natolik, že v ní uspořádáme vágus fest.
Continue reading “U Kaštanu, Hostivice: Lagé rahó, Munná Bháí!”
Modrá zahrada a Pulp Fiction, tentokráte brněnská
„Pivo! A něco rychlého k jídlu!“ vyhrkl jsem na výčepního, jenž se ukrýval pod převysokým regálem plným brambůrků. „Denní nabídku máme na tabuli,“ odtušil blonďatý hezoun a ledabyle pokynul směrem k východu.
Continue reading “Modrá zahrada a Pulp Fiction, tentokráte brněnská”
Už mu to začlo
Původně jsem tu lampu chtěl vrazit do soutěže Poznej svoje město, ale pak jsem si to rozmyslel. Z piety. Dnes se začal demolovat Hotel Praha. Budiž mu suť lehká.
Tajemství dillíského metra
Ještě před deseti lety vypadalo Dillí úplně jinak. Venkovani hrnoucí se do hlavního města za prací, prudký rozmach automobilismu, Luytensovy ulice dimenzované sice na královské průvody a přehlídky, ale už ne na statisíce chrastících a čoudících vozidel. Příchod podzemní dráhy, která – světe div se – funguje takřka bezchybně, působil v tu dobu jako jakýsi deus ex machina. Však se taky metro otevřelo na Vánoce 2002, i když těžko říct, jakou v tom hinduisté našli symboliku.
Poznej svoje město 37: Né likéry
S novým rokem se nám opět vrací naše tradiční poznávací soutěž. Sousoší na parkovišti u Rošického stadionu na Strahově jste minule poznali dva. Jelikož však nikdo neuhodl analogovou techniku, jakou byla fotografie pořízena, kniha Cena rekordu od Roberta Bakaláře zůstává u mě. Bylo to vyfocené přes červené cyklistické brýle, vážení. A teď už k dalšímu kolu.
Kdybyste radši seděli doma na prdeli!
Redakční úpravy rukopisu naší připravované knihy Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’! provedl Robert Bogs. A je to taky hezké počteníčko.
Poznej svoje město 36: Cena rekordu
Jelena v ulici Na Švihance vás minule správně poznalo pět, nejrychleji pak Andrža. My jsme se skoro na měsíc odmlčeli, ale už jsme zase u vás. Počátek listopadu má totiž mnoho sportovců spojeno se začátkem tréninkového roku a s ním bude spojena i naše dnešní hádanka.
Rakve jsou na skladě
U příležitosti 84. výročí Černého čtvrtku si dovolíme přičinit jedno tematické foto dna.
Knjaz Miloš jde do voleb
Náš srbský mytický hrdina se svou kandidaturou dlouho váhal, ale nakonec už se na to nemohl dívat. A jeho záběr je skutečně široký – taková catch-all party jednoho muže.