Zbraň hromadného ničení

Ajódhja je menší město na severu Indie, které vešlo do dějin zejména tím, že tady v roce 1992 dav hinduistických fanatiků zboural mešitu z 16. století. Od té doby je Ajódhja plná policajtů, kteří vás budou neustále lustrovat a šacovat, abyste třeba nespáchali nějaký atentát. V tom případě ale vůbec nechápu, proč tady povolují prodávat tohle.

Continue reading “Zbraň hromadného ničení”

Z maloměsta do Polska a zpět

Co nového v pakulturních luzích a hájích…

Akce týdne
BARDZO FAJNÝ VEČER #2 – POLSKÝ HIP HOP
3. dubna, Bio Oko, 20:30
Za našich mladých let bylo na maloměstě nutné zařadit se do nějaké skupiny, dnes by se možná řeklo subkultury. Základní možnosti byli tři – buď jste jezdili na diskotéky, nebo jste navštěvovali místní rockové, bigbítové a metalové koncerty (což v létě vyvrcholilo odjezdem na nějaký hipísácký fesťák, ideálně Trutnov), anebo jste byli hopeři. Prostupnost mězi těmito skupinami takřka neexistovala, nutné bylo naopak se co nejvíce vymezit – třeba výběrem správné občerstvovny – ba se k členům druhých skupin chovat co nejopovržlivěji jako k jedincům beze špetky vkusu. Já a moji kamarádi, jako příslušníci typu č. 2, jsme diskofily ignorovali a hopeři nám přišli jako totálně směšný a trapný. Na fakt, že brácha mojí nejlepší kamarádky poslouchal polskej hip hop, jsme reagovali zhruba stylem: „Cooooo? Ty vole jako fakt?!“
Pak jsme se někteří rozutekli do světa, kde nás dostihla postmoderna a najednou jsme začali poslouchat tak nějak všechno a dnes vzýváme bohy na alternativních hip hopových koncertech a na zábavu s Divokym Billem bychom nešli, ani kdyby nás platili.

Continue reading “Z maloměsta do Polska a zpět”

Mnohé díky neznámým vágusům (s připojenou sukovicí pro řidiče)

Nestává se mi úplně často, že bych přišla domů a mohla říct: „Dva vágusové mi právě zachránili život.“ Teda, ono to bylo asi trochu přehnané i tentokrát, ale nebýt jich, minimálně bych si hodně nabila držku a nejspíše putovala za svými oblíbenými doktory (ortopedy) na některé z traumatologických center v Praze. Měla jsem kliku a zrovna tenhle pán s paní, velice milí vágusové, nastoupili o vteřinu dřív do stejných dveří jinak prázdného autobusu jako já.

Continue reading “Mnohé díky neznámým vágusům (s připojenou sukovicí pro řidiče)”

Praha Vysočany: Nádherná, nádherná, nádhernáááaaááá!

Přes Vysočany moc nejezdím. Vlastně skoro vůbec. Asi proto se mi taky mohlo stát, že jsem místo rychlíku do Hradce nastoupil do důvěrně známého Šohaje. Namísto hodinové inspekce proslulé nádražky v Chlumci jsem tedy musel přejíždět z Libně do Vysočan. Oněch 40 minut, které mi bylo strávit v místní nádražce s předvídatelným názvem Lokálka, však nebyl promarněný čas.

Continue reading “Praha Vysočany: Nádherná, nádherná, nádhernáááaaááá!”

Na jatka!

Týrání zvířat samozřejmě nepodporujeme, takže vás zveme na jatka kulturní – na koncert i do kina. Rozseká vás to každopádně!

Koncert týdne
CODE ORANGE KIDS a TWITCHING TONGUES
20. 3., Klub 007 Strahov, 20:00, 250,-
Máte pocit, že neprožíváte zrovna vaše nejšťastnější období a že se život rozhodl vydat někam vlastním směrem, aniž by se vás obtěžoval zeptat? Vypadá to bledě, Two Shovels Events ale naštěstí pořádají koncert. Nic vám totiž nevyčistí mozek líp než trocha harkóru a punku v srdci a v uších.

Continue reading “Na jatka!”