Nezničitelný seladon Berlusconi, mafie a Václav Bělohradský zdaleka nejsou ty největší pohromy, které kdy Itálii potkaly. Ta největší rána do země zlatých tenisek dorazila pod jménem Heather Parisi.
Unaveni sluncem?
Průměrná roční teplota v Tel Avivu je kolem dvaceti stupňů, ale v létě pravidelně šplhá nad třicítky. Těžký úpal a úžeh zároveň možná vysvětluje chování kapely Monotonix, která se v neděli 23. května zjeví v MeetFactory.
Shammiho strhující shake
Bollywoodští filmaři v jistém období ještě nevěděli, že tančit moderně nevyžaduje zběsilé třesení všemi končetinami. A právě tohle období bylo zlatou érou Shammiho Kapoora, nebo tedy správně česky Šammiho Kapúra.
Po stopách Hamleta
Knjaz Miloš versus Shrek
To jsem takhle jednou prohrabával foťák a našel tam jednu přesně rok starou fotku. Pamatuju si to docela přesně. Bylo to v předvečer zjevení knjaze Miloše v našem muzikálu a já jsem takhle večer cestou z tehdejší práce nastoupil do tramvaje z Palmovky na Krejcárek. S horečkama a na modafenu. A najednou jsem zjistil, že je na tom někdo ještě hůř než já. Vlastně by to za normálních okolností byla taková ta obyčejná škodolibá fotka, kterých máme všichni plné mobily. Ale to by tam nesměl ležet ten umělohmotný Shrek.
Chinese-speaking strip TVs!
Rosák: Co sis pro nás dnes přichystal, Karle? Jistě jsi při pátrání v dánských archivech načerpal novou inspiraci.
Čáslavský: Tentokrát jsem si pro vás připravil hned tři klipy, které jsou podle mě úplně, ale úplně nejvíc cool. A proto pochopitelně musí pocházet z té nejvíc cool dekády, z let osmdesátých. Tak mě někdy napadá, jestli jsem se nenarodil ve špatné zemi ve špatný čas.
Braník v zemi lékořice
Pohádka o Pražačce
Byla jednou jedna Pražačka v Krasnojarsku. Znala svou cenu, za míň jak 70 Kč by s vámi nešla. Ale každé zboží má svého kupce, a tak se naše Pražačka konečně podívá do ulic. Bude se jí ve světě za výlohou líbit?
O prasatech a lidech aneb Vnitřnosti na kraji města
Někteří z nás jí maso. O jeho původu asi každodenně neuvažujeme, a když, tak nás to příliš netěší. Ale jsou tu i takoví, kteří si z přemítání nad efektivní exterminací pašíků udělali zaměstnání. Třeba takových 148 zaměstanců Dánského institutu pro výzkum masa.
Jo, čtete správně. Taková instituce opravdu existuje, a zřizuje ji Dánská rada slaniny a masa. Něco takového by asi nemohlo vzniknout jinde než v prohnilé otčině Larse von Triera. Institut byl založen v roce 1954, částečně za peníze z předválečných dodávek slaniny do Anglie a částečně z Marshallova plánu. Má roztomilé webové stránky, které ovšem nejsou pro citlivé povahy.
Continue reading “O prasatech a lidech aneb Vnitřnosti na kraji města”
Psí lejna a kvantová fyzika
Sněhy roztály, bažiny vyschly a tak jsem po dlouhé zimě konečně sebral odvahu a vyrazil prohnat kolo po lesních pěšinách. Dorazím na místo nedaleko Cukráku s malebným výhledem na vltavské údolí. Na chvíli zastavím, protahuji se a kochám podvečerním výhledem. Idylku kazí jen neodbytný zápach všem dobře známý z veřejných záchodků. V duchu si říkám, jací jsou to lidé prasata, že svou potřebou dokáží znesvětit tak krásné místo. To ještě netuším, že všechno je jinak…