Nausea naučila Dalibora housti
Největší přehled nádražních restaurací na internetu. Vlastní zážitky z prostředí českých nádražek – shromaždišť úpadkové společnosti a nepochopených intelektuálů Vám přinášejí nepochopená individua z www.vagus.cz
Kategorie nádražních restaurací:
Nádražka I. kategorie: umístěna přímo v nádražní budově
Nádražka II. kategorie: umístěna přímo na peróně či v bezprostřední blízkosti, ovšem není součástí nádražní budovy (stánek na nástupišti, samostatná budova v areálu nádraží apod.)
Nádražka III. kategorie: občerstvovna nejbližší nádražní budově (hospoda naproti nádraží apod.)
(Psáno pro VICE)
Tuhle jsem zaslechl, že zavřeli nádražku v Bráníku. Hodně mě to vzalo. Prý jsem vůbec nemluvil a houpal se jak starý Brůna. Když už se mnou vůbec nebyla řeč, poslali mě kluci z redakce v rámci terapie do téhle hospody. Až mi to Karel Kunrt sprostě záviděl. Karle, záviď! Š-ha-š-ha-š-ha-š-ha-huíííííííííí! Na druhou kolej přijel osobní vlak z Vizovic!
Vyjasněme si to hned na úvod. Mašinka NENÍ otrokovická nádražka, byť se nachází na peróně. Pravou nádražku najdete přímo v nádražní budově. Vzhledem k její šibeniční otevírací době se mi ji však zatím nepodařilo kvalitně zrecenzovat. A Mašinka patří k Otrokovicím stejně neodmyslitelně jako moravský primát v produkci pervitinu.
Mikulov je město tak krásné, až to hraničí s kýčem. Ke zdejší nádražce jsme se dostali špalírem sádrových trpaslíků a koloušků, z čehož měla KZ kromobyčejnou radost, a kolem kiosku Čtyřlístek, což zase nenechalo chladným NPho. Zdejší pochutiny si však disciplinovaně odřekl, neboť byl odhodlán poskytnout pro vágus.cz kvalitní reportáž i po kulinářské stránce. Jaké však bylo jeho zklamání…
I vágus uvyklý městskému životu potřebuje občas ze svých plicních sklípků vyexpedovat staré archivní ročníky pražského smogu a nahradit je novým obsahem, ideálně třeba horského vzduchu. Jako optimální místo se pro tuto knjazumilošilibou činnost jeví ne tak daleké zahraniční pohoří Vysokých Tater. Naše vágusodysea se odehrávala v párové konfiguraci, proto nezbývá, než abychom podali naši ultranezávislou recenzi nádražky ve Starém Smokovci stejnou optikou. Víc hlav víc ví a víc sní.
“Já do téhle nádražky chodím už dvacet let…”
“No tak mi řekni, kolikátá je tohle výčepní.”
“… a pamatuju si, že tohle byl jenom kiosek!”
“No ale kolikátá je to teda výčepní!?”
Prý že mám vystihnout Bubenečskou nádražku pěti mistrnými větami. No dobrá.
O existenci tohoto podniku jsem dlouho neměl páru. Přitom jde o jednu z nejlépe vybavených nádražek u nás – s obsáhlým denním menü a dokonce i vlastním parkovištěm. Téměř rok jsem ji okázale ignoroval, leč derniéru v práci bylo třeba náležitě oslavit.
Continue reading “Momento Vestibul, odstavné nádraží Praha-jih”
Chlumec nad Cidlinou byl dříve znám hlavně díky zámku za lesem a prohře sedláctva v bitvě roku 1775. Nyní je na čase, aby byl znám i díky nádražce.
Vzhledem k tomu, že už tu máme jeden precedens (Brusel), rozhodl jsem se, že dám nádraží v Roskilde ještě jednu šanci a všechna restaurační zařízení v okruhu 50 metrů kolem stanice prohlásím za nádražku.