Ioseb Besarionis dze Džugašvili, řečený Stalin, se narodil 18. prosince 1878 v Gori. A to je asi tak jediná zajímavá věc, která se kdy v tomto městě udála. Dnes se o Gori říká, že je to tak nudné místo, že se tu můžete klidně procházet po hlavní třídě a ani vás nic nepřejede.
Hóšangábád: Narmada žije, boj pokračuje
„Narmada, to je zvláštní řeka,“ vysvětluje mi Džótindra Singh, zatímco spolu kouříme čaras na ghátu. „Ganga, Jamuna, Gódávarí – ty všechny tečou na východ. Jenom Narmada, ta teče na západ,“ mocně potáhne a zahledí se do dálky. Tenhle původem džátský rolník z Harijány ví, o čem mluví. Sám obešel celou Narmadu od ústí až k prameni a po druhé straně zpátky. Cesta mu prý zabrala tři roky.
Lókmánja Tilak Terminus: Čtyřicet v konečníku
„Dva paisy, to byla tenkrát velká suma. Moje první vydělané peníze. Okamžitě jsem je utratil za čaj a omeletu v nádražní kantýně,“ vzpomíná na staré časy otec v románu Em and The Big Hoom od Jerryho Pinta. Z jeho dalšího vyprávění vyplývá, že do Bombaje musel přijet před rokem 1957, kdy byla indická měna převedena do desítkové soustavy. Na kterém nádraží tehdy nosil kufry, se už ale bohužel nedozvíme.
Continue reading “Lókmánja Tilak Terminus: Čtyřicet v konečníku”
Da Nang: Zklamané volské oko
Jeli jsme takhle z Da Nangu do Huế a rozhodli jsme se, ze lístek koupíme až na nádraží, protože 75 000 dongů (75 korun), za ktere to šlo koupit přes internet, se nám zdálo moc. Na nádraží nas hbitě odchytil týpek v drážní uniformě a začal nám nabízet onen lístek za 100 000, což jsme pochopitelně odmítli i přes jeho anglické „same same“. Bohužel u přepážky jsme se dozvěděli cenu 94 000. Smlouvání kupodivu nefungovalo, a navíc by to byly místenky různě po vlaku. Vrátili jsme se tedy k překupníkovi, kteremu jsme posléze začali říkat agent. Ten nám dokonce dopřál místenky v kupéčku, které bylo jen pro nás, takže to byl nakonec asi dobrý deal. A navíc nám ukázal místní nádražku.
Nové Dillí: Jak dlouho ještě?
Nádraží v Novém Dillí je pojem. Je to pravděpodobně první místo, kde po přejezdu z letiště a výstupu z letištního metra vkročíte do nepřikrášlené indické reality. A taky místo, kde se pravděpodobně stanete obětí nějakého švindlu. Rušná a rozlehlá stanice mezi Pahárgaňdžem a Adžmérskou bránou přitahuje šejdíře všeho druhu a skoro každý, kdo byl v Indii podveden, byl podveden právě tady.
Samtredia: Dvě dávky radosti
Když rapová dvojice Supercrooo pořádá v tracku Fotky z novin nábor talentů do porna, Dáda Patrasová je adept číslo jedna. Když v roce 2012 pořádal svůj nábor talentů do gruzínské politiky nejbohatší Gruzínec a Tonda Blaník zákulisní politiky Bidzina Ivanišvili, nechává lízat kameru zbožňovanému fotbalistovi Kachovi Kaladze. Po volbách ho za skvělou anální jízdu přečaruje na ministra energetiky a v roce 2018 se Kacha stává nejen hvězdičkou blýskavou instagramu, ale hlavně starostou hlavního města Tbilisi.
Nášik: Dobré jídlo, dobrý pocit
Jestliže do Nášiku přijedete vlakem, zdejší nádražní kantýnu takřka nelze minout. Nezastraší-li vás už na peróně chybějící kusy dlažby obehnané ohromnými nápisy NEBEZPEČÍ, najdete ji hned pod schodištěm na prvním nástupišti. Mnohem stylovější je však příchod od města. Nádražka má totiž svůj vlastní zadní vchod, který vypadá sice trochu nenápadně, ale zato naprosto epochálně – zaparkované kolo a partička místních vágusů potvrzují, že nádražková kultura je univerzálně přenosná napříč celým světem. Restaurace nese název Swapnam, tedy sen. Snídám, tedy jsem.
Liptovský Mikuláš: hore zmar, dole slasť
Pokiaľ patríte medzi milovníkov a milovníčky ľahkého bizáru a razíte cestu na Liptov s vidinou návštevy Jánošikovej mučiarne, či vás zaujíma maliarska a grafická tvorba Kolomana Sokola, chcete sa nechať unášať oázou slobody v miestnom kultúrnom centre Diera do sveta, alebo ste sa vydali za prírodným bohatstvom Liptovskej Kotliny, obklopenej zo severu Západnými a z juhu Nízkymi Tatrami, ste tu správne. A ako inak sa sem dopraviť, než vlakom, že.
Autobusové nádraží Jihlava: zahrada hojnosti
Věčná škoda, že recenzujeme jen nádražky vlakové, řekla si KZ, když vstoupila do prostor jihlavského autobusového nádraží. Původně tu měla strávit hodinu a půl čekáním přestup, kterou hodlala prospat. Lapek Bufet jí ale spánku nedopřál.
Continue reading “Autobusové nádraží Jihlava: zahrada hojnosti”
Eetsalon Van Dobben: Za hradbami uzenek
Nádražka v Amstru je. Historická, udržovaná, ukrytá v prvním patře historického nádraží Amsterdam Centraal před zraky místňáků pospíchajících do práce i turistů ženoucím se za dobrodružstvím. Dnes však nejen ukrytá, ale i zavřená pro veřejnost. „Uzavřená společnost,“ hlásí nekompromisně tabulka před vchodem.