Hue: Císařovy nové brýle

13 Úno

Hue: Císařovy nové brýle

Od dob, kdy se tady ještě žvejkal croissant, neprošla železniční doprava ve Vietnamu na rozdíl od této země pražádnou revolucí – tedy pokud nepočítáme instalaci LCD obrazovek do vagonů třídy s měkkými sedadly, instalaci těchto měkkých sedadel a instalaci klimatizace (která je v celé jihovýchodní Asii všudypřítomná a nastavená na osvěžujících deset stupňů). A tak po jedné trati dojedete ze Saigonu do Hanoje Expresem sjednocení za krásných 30 hodin.

(dále…)

Ústí nad Labem západ: Hledání ztraceného času

6 Úno

Ústí nad Labem západ: Hledání ztraceného času

Vyjet si na říjnový výlet na severočeskou Komáří Vížku by se mohlo zdát všední, navíc se na přímé trase vyskytuje pramálo nádražek (všechna čest výjimce Bohušovic nad Ohří ctící duch okolních fabrik). Přesto se maloměsto Krupka, v kterém leží lanovka na onen vrch, rozhodlo vzdorovat. Vzdor vypadal tak, že lanovka byla toho dne zavřená; nanopivovar, muzeum, hrad i hospoda také. Soukromá akce s DJ Milanem na hradě, jinde uzavřená společnost, o kus dál technické důvody. Nebylo souzeno. Spoj do Ústí naštěstí fungoval a má paměť také. Díky tomu jsem hned věděl, že bude záhodno vystoupit o zastávku dříve, na nádraží Ústí nad Labem západ, kde se nachází jediná zdejší nádražka hodná přívlastku první kategorie (tedy v objektu nádraží).

(dále…)

Případová studie Masaryčka: Od skutečné Emy do zaměnitelných pekel

30 Led

Případová studie Masaryčka: Od skutečné Emy do zaměnitelných pekel

„A paní vedoucí skončila kde?“„Jaká vedoucí?!? Obyčejná prodavačka to byla.“ Stojíme v zatím fungujícím květinářství poblíž pokladen, ze kterého vedly ještě nedávno schody do zařízení s všeříkajícím názvem „káva – internet“. Vlevo nad schody několik předpotopních počítačů (a internet), vpravo pultík, poličky, čtyři stoly a zařízení, které zahubil zákaz kouření. „Paní vedoucí“ jsme říkávali ženě neurčitého věku (že jí bylo přes osmdesát byla stejně šokující informace jako ta o konci podniku) s nejpečlivějším účesem v centrální Praze. Jindy jsme jí taky říkávali paní Ema, protože právě tady – a nikoliv ve vyhlášeném espresso baru – se dalo narazit na skutečně originální kávové výtvory. Coffee art na vyňuňaném flat white už nikoho nedojme – raději Mercedes!

(dále…)

Vágusí rok 2018: Dobře ještě bude!?

28 Pro

Vágusí rok 2018: Dobře ještě bude!?

Jaký byl právě končící rok s pořadovým číslem 2018? Co v něm bylo nejzajímavější, nejbizarnější a co nejvíc na hovno? A kam směřuje vezdejší svět v roce 2019? Uplynulý rok hodnotí naši kolegové, známí, přátelé a příbuzní.

(dále…)

Vsetín: Malé pojednání o poklidném nerůstu

26 Pro

Vsetín: Malé pojednání o poklidném nerůstu

Poklidné adventní odpoledne naplněné bezcílným scrollováním po obrazovce mobilu. Málokdo by tušil, že na valašském instagramu má brzy vybuchnout Krakatoa.
„Vsetínská nádražka má otevřeno a dívají se v ní na teletext!“ poslušně hlásí Klárka.
„TO JE TEN NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁNOČNÍ DÁREK VŠECH DOB!!!“ nechává volný průtok Caps Lock lásce NP. „Já začínám věřit, že snad dobře ještě bude,“ dodává po několika dechových cvičeních a meduňkovém čaji.

(dále…)

Džajpur: Pantry, do not entry

5 Pro

Džajpur: Pantry, do not entry

Něco vám povím. Já už jsem na hlavním nádraží v Džajpuru jednou byl, a to na den přesně před rokem. Skončilo to však naprostým fiaskem. Jeho předzvěstí bylo už to, že jsem si spletl čísla nástupišť a domníval se, že můj vlak do Dillí staví na jedničce, a tedy že ho z nádražky uvidím. Jak to dopadlo, už si můžete snadno domyslet.

(dále…)

Dobře už bylo

28 Lis

Dobře už bylo

Jo, vydali jsme další ročenku. Tenhle sborník vznikal v těžkých bolestech více než dva roky, za něž se toho v našem světě i ve světě kolem nás stalo až příliš mnoho. První texty jsme začali psát koncem léta 2016, první ilustrace vznikaly před Vánoci 2017, zatímco teď nám končí říjen léta Páně 2018. Nebudeme vám zastírat, že je to na obsahu ročenky vidět, pokud vlastně ještě lze nazvat ročenkou něco, co vzniká půlku volebního období. Některé texty mají platnost nadčasovou a věčnou, jiné zastaraly až překvapivě rychle. Ale vlastně to tak nějak všechno dává smysl. Dobře totiž bylo tehdy, kdy ještě naše texty dávaly smysl. Dobře bylo tehdy, kdy svět ještě dával smysl.

Ročenku věnujeme všem, se kterými nám kdy bylo dobře.

Koupíš ji za 89 korun, piš na knjaz tečka milos zavináč email tečka cz

(dále…)

V hotýlku – † 2018

25 Lis

V hotýlku – † 2018

Psát nekrolog hospody V hotýlku na rohu Koubkovy a Lublaňský je pro mě dost snadný, protože ačkoliv to byl opravdu prvotřídní pajzl, nikdy mi nepřirostl k srdci natolik, abych se stal jeho pravidelným návštěvníkem a následně tesknil nad jeho zánikem. Ale vzhledem k tomu, že se Hotýlek nacházel v mým hoodu a chodil jsem pravidelně kolem, tak jsem tam samozřejmě párkrát zavítal – a většinou to stálo za to.

(dále…)

Triumf ega

21 Lis

Triumf ega

Poslední dobou přišly vlivem mocných osmičkových výročí do módy hluboké analýzy stavu světa a společnosti, které odhalí skryté potíže naší doby a mají úspěch nejen u předplatitelů Respektu. Zkusili jsme si tedy taky zahrát na Taberyho a v oprášené rubrice Sukovice předestřít sociologickou analýzu jednoho kavárenského trendu.

(dále…)

Kutaisi I: Gruzínská odpověď na Makotřasy

14 Lis

Kutaisi I: Gruzínská odpověď na Makotřasy

„Slíbil jsem ti, Ladíku, že na tebe na železničním nádraží v Kutaisi počkám a večeři v restauraci objednám,“ ozval se z telefonního sluchátka důvěrně známý stařecký hlas. „Tak jsem skutečně učinil. A nyní již pospěš, sic ti to chladnoucí chačapuri všechno spořádám,“ labužnicky mlaskl dědeček a zacinkal příborem na znamení konce hovoru.
„Ach tak,“ povzdechl si smutně Ladík a vydal se teplou gruzínskou nocí z železniční stanice Kutaisi II vstříc stanici Kutaisi I.

(dále…)