Archive by Author

Michalovce: Šariš, predátoři a plameňáci

22 Led

Michalovce: Šariš, predátoři a plameňáci

Do Michalovců přijíždím autobusem z Užhorodu. Jsem lehce zmaten tím, kolik je, protože jsem vyjížděl ve dvě, asi hodinu trvala celní kontrola na hranici a zároveň s návratem na Slovensko přejíždím do jiné časové zóny. Z autobusu vystupuji přímo na autobusovém terminálu, který je hned u vlakového nádraží.

(dále…)

Josefův Důl: Vzhůru do bezvědomí

8 Led

Josefův Důl: Vzhůru do bezvědomí

Z nádraží jednou nohou na Jizerskou magistrálu, anebo taky do Kiosku Dřevěnka, který supluje místní nádražní hostinec. Turisty láká horskou rustikálností, lufťáky vzdáleností od tenisových kurtů a lokály cenovými relacemi a tím, že je to jediná kloudná hospoda široko daleko. Kolegové z mojenádražka Kiosek jako nádražku neklasifikovali, ale za mě splňuje všechny parametry, a to max. 30 metrů od nádraží, pivo a velký panák pod třicet, tedy lidové ceny, výzdobu lokálu ve službách lidové tvořivosti a výrazně inkluzivní prostředí.

(dále…)

Zpívejte, dítky, koledy (2. část)

23 Pro

Zpívejte, dítky, koledy (2. část)

Co posloucháme o Vánocích za koledy? Oslovili jsme naše přátele a příbuzné, aby nám prozradili svůj nejoblíbenější (nebo nejbizarnější) československý cover zahraniční písně.

(dále…)

Zpívejte, dítky, koledy (1. část)

22 Pro

Zpívejte, dítky, koledy (1. část)

Co posloucháme o Vánocích za koledy? Oslovili jsme naše přátele a příbuzné, aby nám prozradili svůj nejoblíbenější nebo nejbizarnější český cover zahraniční písně.

(dále…)

Margecany: Zápisky z mexického tažení

13 Lis

Margecany: Zápisky z mexického tažení

(dokončení z minula)

„Vy budete přestupovat v Margecanech? Jééé, tam je to hrozně super!“ dojalo se nezávisle na sobě asi pět našich přátel, když jsme jim sdělili itinerář naší cesty na východ Slovenska a zpět. A pranic nevadí, že nádražka v Margecanech je zavřená a okénko s rychlým občerstvením se nezvedá ani po klepací urgenci, než naše oči sklouznou k nabídce Akcia: zatvorené. Nedaleký hostinec Pod Orechom totiž otevírá už brzo ráno a otevřenou má i zavíračku. Protože hostinec Pod Orechom, to je skutečný pojem. Místo, kde padají společenské zábrany, místo, kde upadají návštěvníci do alkoholové závislosti. Jeho jedinou drobnou nevýhodou je to, že se zde nevaří, a tak se na nedělní brunch musíme vypravit do sousední symbiotické cukrárny.

(dále…)

Gelnica: Hnilecký hoax

16 Říj

Gelnica: Hnilecký hoax

„Zdarec, jak se máte? Hledám mrdačku,“ otevírá NP konverzaci větou, kterou se pečlivě naučil při sledování nočních SMS seznamek na televizi Óčko. K jeho smůle žádná z přítomných dívek nehne ani brvou. Jsme v Gelnici. Místě, o kterém jsme si dlouho mysleli, že nemůže existovat.

(dále…)

Užhorod: dvojnádražka třetí kategorie

2 Říj

Užhorod: dvojnádražka třetí kategorie

Užhorod je město, které má lehce přes sto deset tisíc obyvatel a je prakticky na hranici mezi Ukrajinou a Slovenskem. Malebným centrem protéká řeka Už a řada malých detailů vám připomene, že dvacet let tohle město bylo součástí ČSR – ať už tu a tam na zdi plaketa s Masarykem, nebo třeba oprýskaná a evidentně velmi stará omítka nad zavřeným obchodem, na které člověk rozeznává nápis „čerstvá pražená káva, čajové máslo, pražská šunka a sýry“, a vedle to samé v maďarštině. Z centra jsem se po příjezdu taxíkem z Čopu, kde na nádražku nebyl čas, vydal směrem k místnímu nádraží. Červencové slunko hezky hřálo.

(dále…)

Da Nang: Zklamané volské oko

3 Čvc

Da Nang: Zklamané volské oko

Jeli jsme takhle z Da Nangu do Huế a rozhodli jsme se, ze lístek koupíme až na nádraží, protože 75 000 dongů (75 korun), za ktere to šlo koupit přes internet, se nám zdálo moc. Na nádraží nas hbitě odchytil týpek v drážní uniformě a začal nám nabízet onen lístek za 100 000, což jsme pochopitelně odmítli i přes jeho anglické „same same“. Bohužel u přepážky jsme se dozvěděli cenu 94 000. Smlouvání kupodivu nefungovalo, a navíc by to byly místenky různě po vlaku. Vrátili jsme se tedy k překupníkovi, kteremu jsme posléze začali říkat agent. Ten nám dokonce dopřál místenky v kupéčku, které bylo jen pro nás, takže to byl nakonec asi dobrý deal. A navíc nám ukázal místní nádražku.

(dále…)

Nášik: Dobré jídlo, dobrý pocit

5 Čer

Nášik: Dobré jídlo, dobrý pocit

Jestliže do Nášiku přijedete vlakem, zdejší nádražní kantýnu takřka nelze minout. Nezastraší-li vás už na peróně chybějící kusy dlažby obehnané ohromnými nápisy NEBEZPEČÍ, najdete ji hned pod schodištěm na prvním nástupišti. Mnohem stylovější je však příchod od města. Nádražka má totiž svůj vlastní zadní vchod, který vypadá sice trochu nenápadně, ale zato naprosto epochálně – zaparkované kolo a partička místních vágusů potvrzují, že nádražková kultura je univerzálně přenosná napříč celým světem. Restaurace nese název Swapnam, tedy sen. Snídám, tedy jsem.

(dále…)

Liptovský Mikuláš: hore zmar, dole slasť

29 Kvě

Liptovský Mikuláš: hore zmar, dole slasť

Pokiaľ patríte medzi milovníkov a milovníčky ľahkého bizáru a razíte cestu na Liptov s vidinou návštevy Jánošikovej mučiarne, či vás zaujíma maliarska a grafická tvorba Kolomana Sokola, chcete sa nechať unášať oázou slobody v miestnom kultúrnom centre Diera do sveta, alebo ste sa vydali za prírodným bohatstvom Liptovskej Kotliny, obklopenej zo severu Západnými a z juhu Nízkymi Tatrami, ste tu správne. A ako inak sa sem dopraviť, než vlakom, že.

(dále…)