Pámbů prdel pop-up podruhé!

23 Čvc

Pámbů prdel pop-up podruhé!

I po tolika letech se nás občas ptáte, zda je ještě k dostání první kniha o nádražkách Kdyby ti tak pámbů prdel roztrh’. Není. Díky fantastickému archeologickému objevu maminky pana NP ale budete mít ještě jednu úplně poslední možnost, jak se k některému z exemplářů dostat. Připravte se tedy na další letní hru: Každý týden se jedna #pambuprdel objeví v některé nádražce, kde bude připravena pro nejrychlejšího zájemce. A to prosím zcela zadarmo, pouze za drobnou protislužbu…

(dále…)

Pardubice: štěstí a všeobecné oživení v perníkové metropoli

11 Čvc

Pardubice: štěstí a všeobecné oživení v perníkové metropoli

Pardubické nádraží je krásné, mocné a v člověku probouzí jeho lepší já. Je to rudá cihlová vzpomínka na časy, kdy se bez masivních fresek neobešla žádná veřejná budova a i hajzly měly třímetrová okna a služební byt. A teď je ještě navíc oživené. Ale žádný strach – není oživení jako oživení. Když se oživuje na rohu na Letné, je to jistě na facku, ale jsou i místa, kde je to potřeba jak sůl.

(dále…)

Světlá nad Sázavou: Proč zrovna dneska?

4 Čvc

Světlá nad Sázavou: Proč zrovna dneska?

„Čtyři stromy a celá republika je v hajzlu!“ kleje pán na opačné straně našeho kupé, a jeho obraty si nikterak nezadají s legendární opravou Lakatoše. „Přestal jsem jezdit na Ukrajinu, nebudu jezdit ani do Prahy!“ nadává na stav železniční dopravy poté, co nás ve stanici Světlá nad Sázavou průvodčí vypakuje z vlaku. Trať na Kolín je vinou následků noční vichřice neprůjezdná. „Proč to musí být zrovna dneska?“ ptá se maminky holčička na vedlejším sedadle. Kde je Okamura, když ho nejvíc potřebujeme?

(dále…)

Staré Město u Uherského Hradiště: Závan horkého léta

14 Úno

Staré Město u Uherského Hradiště: Závan horkého léta

Toho času, kdy se lámal červenec a srpen, Uherské Hradiště už po 43. opanovaly filmuchtivé proudy více či méně zapálených diváků. Horké léto a večerní posezení u borovičky však zvládlo unavit i kritickou filmovou sekci a komfort i dobré filmové bytí a bydlo jí začlo být málo.

(dále…)

Hulín: Konzumuji, tedy jsem

3 Led

Hulín: Konzumuji, tedy jsem

„Toto sou kurva svátky na piču. Bez sněhu…“ stěžuje si štamgast Jeník v hulínském bufetu Mašinka, který je – ano! – stále v provozu. V kamnech příjemně praská oheň, mě však čekají povinnosti. Zatímco hosté zabředají do hovoru o tom, že umřel Rajko Doleček, nechávám si ujet svůj spoj ku Praze a mířím do nádražky, známé též pod názvem bufet Otevřeno.

(dále…)

Vágusí rok 2017: Znamení sploshingu a sklenic se zelím

23 Pro

Vágusí rok 2017: Znamení sploshingu a sklenic se zelím

Jaký byl právě končící rok s pořadovým číslem 2017? Co v něm bylo nejzajímavější, nejbizarnější a co nejvíc na hovno? A kam směřuje vezdejší svět v roce 2018? Uplynulý rok hodnotí naši kolegové, známí, přátelé a příbuzní.

(dále…)

Zugdidi: Místo, kde nabereš celoživotní zpoždění

13 Pro

Zugdidi: Místo, kde nabereš celoživotní zpoždění

Tahle srpnová noc v Zugdidi byla příliš krátká a následující letní den příliš horký na to, abychom šli spát. Dopujeme se rychlými cukry z čurčchely, gruzínské falické odpovědi na Snickers, bereme tágo a za deset minut jsme na konci té nejslepější gruzínské ulice. Upocený taxikář Zviad, který věří tomu, že díry v karosérii jeho meďáka postupně transformují v kabriolet, si může být jistý, že i přes nízkou kvalitu jeho vozu se s ním svezeme i zpátky. Dál za řeku Enguri se totiž bez víz nedostaneme. Zbytky energie investujeme do přemlouvání strážných na gruzínsko-abcházské hranici. „Jak daleko můžeme jít? Kde přesně vede hranice? A proč mě tam nepustíte, když jsem se narodila v Abcházii?“ zkouší to na mladé kluky z pohraniční policie moje divoká kámoška z Tbilisi, která musela kvůli násilí na počátku 90. let se svou rodinou z Abcházie utéct.

(dále…)

Mumbaí Central: Břicho Bombaje

6 Pro

Mumbaí Central: Břicho Bombaje

„Ruce vzhůru!“ ozývá se mi náhle za zády. Pomaličku se otáčím a kráčím zpátky do nádražky. Už jsem myslel, že ve stanici Mumbaí Central se tohle odpoledne nic stát nemůže. A ono jo…

(dále…)

Púna: Nádražkové obludárium

22 Lis

Púna: Nádražkové obludárium

Púna zaujímá v mé myšlenkové mapě zvláštní místo. Přesněji řečeno, nezaujímá tam žádné místo. Nikdy jsem nevěděl, co si o tomhle městě vlastně mám myslet. A po návštěvě zdejšího nádraží pořád nevím vůbec nic – kromě toho, že chci odsud co nejdřív vypadnout pryč.

(dále…)

Proč všichni nakupují výhodně a nikdo netratí

12 Lis

Proč všichni nakupují výhodně a nikdo netratí

Opakování je matkou moudrosti a dobré kšefty dělají dobré přátele. Tak si jenom ještě jednou zkusme sesumírovat výhody a nevýhody vlastnictví prvního či druhého vydání naší nádražkové epopeje Chcípni do rána na chlupatý zuby (a na horečku omladnic)!.

(dále…)